O životní pojistce zemřelého muže nevěděla, díky pátrání dostala miliony

Potvrzuje to případ rodiny z Prahy. „Manžel zemřel, zahynul při autonehodě. Zůstala jsem sama, děti už jsou dospělé a já v penzi. Syn mi pomáhal vyřizovat vše potřebné včetně vdovské penze a pozůstalosti. Jen náhodou přišel na to, že můj zesnulý manžel měl uzavřené životní pojištění. Myslela jsem, že pojistku dávno zrušil, kdysi jsme o tom doma s mužem mluvili,“ říká paní Jarka.

Její manžel to však neudělal, pojistka byla stále aktivní. Peníze vyplacené z životní pojistky byly pro vdovu alespoň finanční náplastí na propad příjmu, které úmrtí jejího muže přineslo. Nešlo přitom o malou částku, ale o několik milionů korun.

Ročně kvůli úmrtí vyplatí pojišťovny v Česku kolem osmi tisíc pojistných plnění, celková částka vyplacených prostředků činí zhruba 1,5 miliardy korun. Podle finančních poradců by mohl být počet vyplacených pojistných plnění a celkových částek na něm vyšší.

„Ani nejbližší příbuzní v rodinách často nevědí o aktivních smlouvách životního pojištění, například u svých rodičů, které kryjí mimo rizika úrazu a nemoci i smrt,“ říká finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.

Plnění z životního pojištění je podle něj navíc specifické tím, že nespadá do dědického řízení. Obvykle připadne ve smlouvě uvedené takzvaně obmyšlené osobě, to bez ohledu na výsledek dědického řízení, a tedy příbuzenského vztahu k zemřelé osobě.

„Obmyšlená osoba může být ve smlouvě jmenovitě uvedena nebo se dá vyjádřit příbuzenským vztahem, například slovem manžel, manželka nebo syn či dcera,“ vysvětluje Weiss.

Také ale upozorňuje, že o nárok a vyplacení plnění z životní pojistky se musí oprávněné osoby, tedy ty, jimž náleží prostředky z plnění, u dané pojišťovny také přihlásit. Pojišťovny úmrtí svých klientů pouze z vlastní iniciativy nesledují. Což může podle Weisse vést i k tomu, že o plnění z životního pojištění někteří lidé přicházejí kvůli tomu, že neznají aktivní pojistné smlouvy svých nejbližších příbuzných.

„Někteří lidé jsou v tomto ohledu aktivní a sami obešlou tuzemské pojišťovny s dotazem, zda u nich jejich zemřelý příbuzný nebyl pojištěný na riziko úmrtí,“ říká Weiss.

Takových lidí podle něj ale moc není. A sám se domnívá, že při takové mimořádné životní události na obesílání pojišťoven nikdo z pozůstalých ani nevzpomene.

„Na druhou stranu to ale může být k jejich škodě, protože pokud byl nebožtík pojištěn na smrt, pak přicházejí o finanční prostředky,“ také ale dodává.

Vyhledání životního pojištění online žádostí

Za ideální považuje téma pojistného krytí v rodině, alespoň té nejbližší otevřít a své potomky nebo manžela či manželku, případně ve smlouvě uvedené osoby o tom také informovat.

Další možností, jak zjistit, zda měl jejich blízký sjednané životní pojištění, případně rozsah krytí z něj, je vyplnit a odeslat jednoduchý online formulář na webu České asociace pojišťoven. Ten asociace spustila loni v srpnu.

„Již před spuštěním formuláře jsme v případě, že se na nás klient obrátil s dotazem na životní pojištění zemřelé osoby, požádali pojišťovny o její dohledání. Nedělo se tak ale často a klienti se obraceli jednotlivě na každou pojišťovnu zvlášť,“ říká Petr Koblížek z ČAP.

Této zdlouhavé praxe pozůstalé nyní ušetří zmiňovaná webová aplikace s jednoduchým formulářem. Do něj žadatel o informaci, přímý rodinný příbuzný, uvede jméno a příjmení, případně i předchozí příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresu trvalého pobytu zemřelé osoby. Následně formulář odešle ke zpracování. Podle Koblížka mají pojišťovny na dohledání smlouvy podle doporučení sedm pracovních dnů.

„Pokud pojišťovna zjistí, že zemřelá osoba u ní byla k datu úmrtí pojištěna pro případ smrti, kontaktuje oprávněnou osobu nebo zahájí kroky k jejímu dohledání,“ vysvětluje další postup.

Podle něj o předání dotazu pojišťovnám asociace osobu, která se dotazuje, i zpětně informuje. O samotném výsledku hledání se žadatel ale dozví jen v případě, že spadá do skupiny k tomu oprávněných osob.

„Důvodem je povinnost pojišťovny zachovávat mlčenlivost,“ vysvětluje důvody tohoto omezení.

V Česku je 4,7 milionu smluv životního pojištění

Podle dat asociace je v Česku aktivních asi 4,7 milionu smluv životního pojištění. Z uzavíraných rizik vyplývá, že se lidé nejvíce obávají smrti následovanou osobní nesoběstačností. Nicméně i přes tyto obavy se lidé v Česku stále nejčastěji pojišťují proti úrazům. Při uzavírání životního pojištění Vladimír Weiss doporučuje se zaměřit nejen na rizika, jako jsou trvalé následky, nemoc, úraz nebo smrt, ale také na pojistné výluky. I ty klienty pojišťoven při vyřizování plnění stále často překvapují.

„Mezi nejčastější výluky u pojištění pro případ smrti patří události, ke kterým došlo při trestné činnosti, v důsledku duševního onemocnění, užívání alkoholu nebo omamných látek,“ říká Weiss.

Upozorňuje, že riziko sebevraždy sice nemají pojišťovny ve výluce, ale uplatňují u něj takzvanou čekací dobu, typicky dva roky. To znamená, že nárok na pojistné plnění po tuto dobu při úmrtí v důsledku sebevraždy nevzniká. Přesný výčet výluk je vyjmenovaný v podmínkách každé pojistné smlouvy. I když se výluky u pojištění smrti u jednotlivých pojišťoven příliš neliší, nějaké rozdíly se v nich podle Weisse přeci jen najdou. Rozhodně se proto vyplatí si i tuto část smlouvy přečíst.

Zdroj: idnes.cz